Boj o kratší pracovní dobu vrcholí. Než ekonomika zabrzdí



Boj o kratší pracovní dobu bude letos v Česku vrcholit. Odbory i politici, pro které patří toto téma mezi priority, mají reálné šance změnu prosadit jen v době, kdy se ekonomice daří. Kvůli předpokládanému ochlazení českého hospodářství tak na změnu nezbývá mnoho času.

O nápad zkrátit pracovní dobu o půl hodiny denně, tedy týdně ze 40 na 37,5 hodin, začala začátkem roku nahlas hovořit především sociální demokracie. „Češi už dnes pracují za svoji pracovní kariéru o devět let déle než Němci, takže naším cílem je pracovní dobu pomalinku snižovat, při zachování stejných odměn, stejných mezd. Je rozumné začít půlhodinou týdne,“ uvedl v únoru předseda ČSSD Jan Hamáček.

Firmy: Nechte to na odborech

Většina tuzemských firem však nápady na přísnější regulaci pracovní doby státem kritizuje. „Rozhodně odmítáme, aby si to stát a odboráři u zaměstnavatelů a zaměstnanců vynucovali nějakými zákazy nebo příkazy. Nechť si odbory pracovní podmínky vyjednávají s konkrétními zaměstnavateli ve formě kolektivních vyjednávání, to je a vždy byla jejich role, tam je jejich místo. Je ale zřejmé, že toho moc nejsou schopni, když znovu a znovu přicházejí s nějakými plošnými regulacemi, zákazy a příkazy, jednou je to zákaz prodeje o svátcích, podruhé povinná pětitýdenní dovolená, potřetí zrušení karenční doby,“ říká mluvčí hospodářské komory Miroslav Beneš.

Podobně se na problém dívají také další podnikatelské organizace. „Plošné, zákonem dané, snížení stanovené týdenní pracovní doby ze 40 na 37,5 hodiny týdně je líbivé téma stejně jako např. zavedení povinného 5. týdne dovolené, ale určitě by teď nemělo být na pořadu dne. V některých oborech je už nyní tato zkrácená pracovní doba uzákoněná. Jinde upravují kratší pracovní dobu kolektivní smlouvy. Rozhodnutí o zkrácení pracovní doby by mělo být na firmách. Záleží na tom, co si mohou ekonomicky dovolit,“ připojuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.

Technologie zkracují pracovní dobu

Samotný proces omezování pracovní doby přitom podnikatelé vnímají jako nevyhnutelný. „Krácení pracovního týdne souvisí s dlouhodobým trendem produktivity, který vidíme ve vyspělých zemích. V důsledku očekáváných technologických změn stojíme před zásadními změnami, a to jak v růstu produktivity práce, ale i v organizaci práce. Ano, ty skutečně budou znamenat, že si budeme moci dovolit zkrátit našim zaměstnancům pracovní dobu. Dlouhodobě tak můžeme tuto změnu očekávat. Některé firmy to už dnes nabízejí jako zaměstnanecký benefit,“ konstatuje Miroslav Beneš.

V České republice podle něj zatím pro zkrácení pracovní doby zatím nejsou vytvořené podmínky. „Jedním z dopadů zkrácení týdenních úvazků by mohlo být to, že zaměstnavatelé budou potřebovat více lidí na zkrácené úvazky. Jenže stát lidem nevytváří vhodné podmínky. Podíl Čechů, kteří pracují na zkrácený úvazek, patří dlouhodobě k nejnižším v Evropě. Zatímco v Dánsku si na zkrácené úvazky vydělává čtvrtina lidí a v Nizozemsku dokonce polovina, v ČR se pohybujeme okolo pouhých šesti procent,“ upozorňuje Miroslav Beneš.

V současné době ale Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje úpravy, které posílí využití zkrácených úvazků a sdílených míst. Podle odborníků by ale pro větší rozšíření možností zkrácených úvazků mohl více udělat nejenom stát, ale i firmy. Ty by pomohly především ženám, které je v zahraničí ve výrazné míře využívají.

Směr musí určit špičkové firmy

„Občas se objeví tendence regulovat zaměstnávání žen a jejich odměňování prostřednictvím kvót, ale úřední nařízení změnu myšlení, přístupu manažerů a kultury celé společnosti nezmění. Záleží především na tom, jaké postoje budou mít lídrové businessu a politiky,“ říká Jaroslava Rezlerová generální ředitelka personální společnosti ManpowerGroup.

Právě výrazně menší podíl zkrácených úvazků patří spolu s výší mezd k největším rozdílům mezi Českem a vyspělými zeměmi. „V západní Evropě jsou statistiky rovného postavení žen příznivější. Ženy jsou cílevědomější a kladou větší důraz na kariéru. Zároveň pracují v kultuře, která více podporuje flexibilní práci a flexibilitu v plánování pracovní doby. Mají tedy možnost rozvíjet svou kariéru i během rodičovské pracovní pauzy, pokud o to mají zájem,“ uzavírá Jaroslava Rezlerová.

Dalibor Dostál

Zdroj: http://ec.europa.eu/eurostat