English version
V době koronavirové krize měl být vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla druhou nejviditelnější tváří hned po náměstku ministra zdravotnictví Romanovi Prymulovi. Ještě nikdy v minulosti totiž v Česku nebyla taková poptávka po digitalizaci a zjednodušování složitých byrokratických procesů tak, jako nyní.
Jenže stát, tak jako tolikrát v minulosti, tuto šanci naprosto promeškal. Zatímco školy, soukromé firmy i lékaři přešli během několika dní na digitální technologie, stát stále trvá i v těch nejabsurdnějších situacích na papíru a osobní návštěvě úřadu nebo alespoň pošty. Lidi nutí zbytečně obstarávat osobně nejenom různé výpisy a potvrzení, ale nedokázal se zbavit ani tak obludného úřednického přežitku, jako jsou kolky.
„Potřeboval jsem vyřešit administrativní úkon na jednom z úřadů. V době vrcholící pandemie mě překvapilo, že úřednice trvala na jeho úhradě formou padesátikorunového kolku. Na moji snahu uhradit poplatek kartou nebo bankovním převodem reagovala odmítavě. V době vrcholící pandemie jsem tak musel do fronty na poštu, kde byl vydýchaný vzduch, člověk za mnou ve frontě intenzivně kašlal a kvůli uzavření velké části přepážek jsem navíc v tomto prostředí strávil spoustu času,“ popisuje svoji absurdní a rizikovou zkušenost středočeský podnikatel.
Šanci na změnu stát promarnil
V době, kdy vláda i zdravotnické instituce vyzývaly občany, aby zbytečně nechodili na místa, kde se koncentruje velké množství lidí a maximum záležitostí se snažili vyřizovat on-line a digitálně, tak úředníci nutí podnikatele a veřejnost dělat pravý opak. „Čekal jsem, že v rámci stavu nouze vláda podobné přežitky během několika dnů zruší, ale digitalizace úřadů v tomto klíčovém období se nikam nepohnula. Zatímco kavárny a restaurace jsou zavřené, na úřady, kde je mnohem více lidí, chodit musím,“ dodává podnikatel.
Kvůli stavu nouze přitom má stát možnost přijímat podobná opatření výrazně rychleji bez obvyklých lhůt a procedur. Ani koronavirová krize však nedokázala úředníky probudit z jejich obvyklé letargie. Tak, jako již několik let, opakují jen vyhýbavé fráze, které podnikatelům v ničem nepomohou.
„Daňový řád umožňuje platit bezhotovostně i platební kartou, ale pouze za podmínek, kdy to daný úřad s ohledem na svoji technickou vybavenost umožní. Problém tedy není v úpravě daňového řádu, ale spíše ve faktické schopnosti orgánů veřejné moci vybudovat infrastrukturu pro placení platebními kartami. To z povahy věci není otázka na pár dnů, ale dlouhotrvající proces. Připomínáme, že většina těchto orgánů není podřízených rezortu ministerstva financí a není proto odpovědností ministerstva financí, že tyto orgány nevyužívají možnosti platit bezhotovostně či platební kartou,“ říká Tomáš Weiss z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.
Vladimír Dzurilla, který by měl digitalizaci napříč všemi resorty koordinovat, na dotazy k urychlení procesů, které by mohly přispět k větší ochraně životů a zdraví podnikatelů, neodpověděl vůbec.
Podnikatelé přitom považují kolky za absurdní přežitek. „Kolkové známky považuji za překonaný nástroj. Diskutuje se o tom již několik let. Jsem přesvědčen, že ministerstvo financí i pod vlivem aktuálních událostí v nejbližší době připraví příslušnou právní úpravu,“ říká Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.
Dlouhodobá bolest
Na používání kolků si přitom podnikatelé a firmy stěžují dlouhodobě. Loni se objevily v přehledu změn, které nestojí milardy, ale mohou podnikatelům výrazně usnadnit život. Ani po několika letech však úřady nestačily zareagovat a kolky zrušit nebo digitalizovat. Pomalost jejich přístupu v době koronavirové krize ukazuje srovnání s výrobními firmami, které dokázaly během několika dnů změnit výrobu a přejít na produkci ochranných roušek, dezinfekcí nebo plicních ventilátorů.
Kolky komplikují podnikatelům elektronickou komunikaci se státem. Povinnou součástí celé řady žádostí, které posílají digitální formou datovou schránkou, je totiž kolek. A tak podnikatelé stejně musí dojít na poštu, vystát frontu, v hotovosti zakoupit kolek v požadované hodnotě a poslat ho v obálce poštou jako přílohu elektronického podání žádosti.
To, co je za normálních okolností jen dokladem neřešení těch největších byrokratických absurdit v Česku, představuje v současné době pandemie koronaviru riziko pro životy a zdraví podnikatelů.
Digitální kolky zavedlo například Rakousko nebo Slovensko. Česko, namísto jejich elektronizace či zrušení, vydalo v roce 2012 kolky nové. Česká pošta nabízí v současnosti 9 druhů kolkových známek od hodnoty 1 koruny až po 1000 korun. Naproti tomu slovenští podnikatelé mohou hradit poplatky platební kartou, převodem na účet nebo zakoupením elektronického e-kolku.
Dalibor Dostál
