České firmy Kanadu bohužel nedoceňují



Přestože se v Kanadě obchoduje snadno, čeští podnikatelé se na západ přes Atlantik příliš nehrnou. Přitom je to velký trh, na kterém může prorazit široká škála výrobků, vysvětluje v rozhovoru Jaroslav Jelínek, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTradu v Calgary.

Jak Kanaďané přistupují k českým výrobkům? Znají tuzemsko, nebo je to pro ně pořád exotická země?
Česko v povědomí Kanaďanů určitě je, znají ho díky pivu a hokeji. České výrobky se tam dovážely vždycky. Za minulého režimu to byly gumáky, sklo a také škodovky. Ale na staré škodovky musel být člověk přece jen trochu automechanik, takže ty k dobrému českému jménu moc nepřispěly.

Obecně bych řekl, že Kanaďané vnímají Česko pozitivně. Na univerzitách tam působí čeští profesoři, ve firmách specialisté či pracovníci na vysokých postech. Takže čeští příchozí dělají sami sobě a své zemi dobré jméno.

Jaká je mentalita kanadského obchodníka, liší se od té americké?
Je trochu konzervativnější. S Američanem uzavřete obchod asi rychleji. Na druhou stranu − Kanaďan je loajální. Když bude spokojený, zůstane vám věrný, i když mu bude někdo nabízet něco třeba za stejnou nebo lepší cenu. Američané jsou dravější. Pokud přijde někdo s výhodnější nabídkou, vezmou ji a nehledí tolik na zavedené obchodní vztahy.

Můžete se zmínit o českých firmách, které jsou na kanadském trhu úspěšné?
Není jich málo, jsou to například strojírenské podniky, výrobci součástek do motorových vozidel, IT firmy či společnosti zaměřující se na kybernetickou bezpečnost. Česko je silné v chytrých oborech.

S politováním musím konstatovat, že naše podniky Kanadu často přehlížejí. Zájem o ni je ze strany našich podnikatelů malý a na západ přes Atlantik se moc nehrnou. Je to škoda, protože etika byznysu je v Kanadě vysoká, navíc je to multikulturní země, kde se nikdo na nikoho nedívá skrz prsty. Když tam přijde český obchodník a jeho angličtina není perfektní, ale jeho produkt je dobrý, dostane stejnou šanci jako rodilý Kanaďan. Nejsou takoví patrioti jako Američané a přitom je to také poměrně velký a bohatý trh.

Jak se teď vede kanadské ekonomice?
Byla první ze zemí G20, která se vzpamatovala z krize roku 2008. Od roku 2010 se růst HDP drží okolo dvou procent a pro rok 2018 se očekává na úrovni tří procent. V žebříčku konkurenceschopnosti pro rok 2018 se Kanada umístila na desátém místě. Já tvrdím, že Severní Ameriku neměli rozdělit ze severu na jih, ale z východu na západ, alespoň z ekonomického pohledu. Když se východní části daří, ekonomika západu zpomaluje a naopak, protože mají odlišné zaměření.

Například ve východních průmyslových provinciích jako Ontario a Quebec se vyrábějí automobily a letadla, kdežto na západě převažuje zemědělství, lesnictví a těžba nerostů. V Albertě vede ropný průmysl a v Britské Kolumbii zase turismus či lesnictví. Jsou to ekonomicky dva rozdílné světy. Pokud se na východě ekonomika přehřívá, vláda začne zvyšovat úrokové sazby, aby ji zpomalila. Jenže na západě je potřeba, aby úrokové sazby šly dolů, aby se tamní ekonomika probrala.

Čím by se tedy měla řídit česká firma při rozhodování, do jaké části Kanady se se svým produktem vydat?
Právě s tím dokáže poradit zahraniční kancelář CzechTradu v Calgary, která působí po celé zemi. Pokud má někdo spotřební výrobek, tak by to měl zkusit třeba ve Vancouveru či Torontu a neměl by se primárně zabývat prérijními provinciemi, protože tam žije málo lidí na velké ploše.

Když ale bude obchodník chtít prodávat zemědělské stroje, měl by jít právě tam, protože jsou výrazně agrární. To je ta obilnice světa, jak se o Kanadě říkalo, i když dnes už nejde jen o obilí, ale také o luštěniny, rostlinné oleje a další zemědělské produkty.

Jak je to v Kanadě s byrokracií?
Kanada je zemí, kde nepotřebujete na auto technický průkaz, nikdo vás nenutí měnit na zimu pneumatiky, v autě nemusíte vozit trojúhelník ani lékárničku, nepotřebujete inspekci komína či kotle. Všechno je na vás, vláda za vás nerozhoduje, co a jak máte či musíte dělat. V evropských zemích se vás snaží ochránit, nenechají to na vašem vlastním rozumu.

A podobné je to v Kanadě i v byznysu. Nikdo se o vás víceméně nestará, nemusíte sepisovat měsíční výkazy, jen posíláte měsíčně srážky na zaměstnance a DPH. Jednou za rok firma udělá daňové přiznání a má zase na rok pokoj a může se věnovat své činnosti. Podnikatelé skutečně nesou jen minimum byrokratické zátěže.

• Na co všechno myslet před exportem do Kanady (prezentace Jaroslava Jelínka 1,2 MB)
• Desatero pro obchodování s Kanadou

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Kristína Paulenková.