Elektronická evidence tržeb se vyplatí, říká ministerstvo financí. Čeká dvanáct miliad navíc



Dokáže stát díky připravované elektronické evidenci tržeb vybrat více peněz, než se spotřebuje na její zavedení a provoz? Podaří se díky ní vybrat více daní? Nevznikne jen další superzakázka na software za stovky milionů, která nakonec nepřinese žádný užitek?

Podobné pochybnosti zaznívají před chystaným startem nového systému nejenom od podnikatelů, ale také od opozičních politiků. Jako argument jsou přitom používány i výsledky z Chorvatska, které je pro českou vlády při zavádění elektronické evidence tržeb vzorem.

„V říjnu minulého roku musela chorvatská vláda udělat změnu ve státním rozpočtu, protože vybrala méně na DPH a dani z příjmu,“ upozornila Alexandra Udženija, politička opoziční ODS, na specializované konferenci nazvané Elektronická evidence tržeb, kterou uspořádala letos v březnu Hospodářská komora ČR.

Paní Udženija poukázala také na slabý růst chorvatské ekonomiky a vysokou nezaměstnanost. Podle českého ministerstva financí však makroekonomické údaje o chorvatské ekonomice neodrážejí úspěšnost evidence tržeb.

„To, že se Chorvatsku úplně nedaří, nemá s evidencí tržeb nic společného. Vybíráme systém, který funguje,“ oponoval ministr financí Andrej Babiš, který se konference rovněž zúčastnil. Jeho postoj podpořili i podnikatelé.

Náklady se vrátí vyšším výběrem daní

„Podobně jako Česká republika i chorvatská ekonomika trpí různými strukturálními neduhy a výběr daní je jen jedním z nich. Zmíněné makroekonomické potíže nemají příčinnou souvislost s elektronickou evidencí tržeb,“ uvedl také na výše zmíněné konferenci Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.

„Zdá se mi poněkud nefér říkat, že to nepřineslo Chorvatsku nic, a přitom argumentovat složitými ekonomickými parametry,“ dodal.

Kritici zaváděné novinky také poukazují na příliš vysoké náklady spojené se zaváděním nových opatření. „Půjde nejenom o náklady na hardware a software, ale vzroste i počet úředníků a kontrolorů. Takže dlouhodobě dojde k nárůstu nákladů státu,“ je přesvědčena Alexandra Udženija.

Podle ministerstva financí však propočty ukazují, že se zavedení elektronické evidence tržeb vyplatí. „Celkové prvotní náklady jsou ve výši maximálně 350 miliónů korun, a to včetně marketingu, PR a dalších věcí. Samotný systém vytendrujeme někde kolem 250 až 280 milionů,“ vysvětlil Andrej Babiš.

Na samotný provoz systému bude podle něj potřeba přijmout zhruba 80 celníků a přibližně 200 zaměstnanců finančních úřadů. Na platy zaměstnanců a údržbu systémy by tak mělo jít kolem 250 milionů ročně.

„Přitom náš realistický odhad je, že se díky novému systému podaří na daních vybrat o 12 miliard více. Návratnost je skvělá, myslím, že je to výborný byznys,“ zdůrazil ministr financí.

Podle něj se stát snaží při zavádění systému co nejvíce šetřit a maximálně využívat současných kapacit. „Budeme mít callcentrum, a protože šetříme, nebudeme ho hledat externě, ale využijeme call centra, které mají České dráhy,“ konstatoval Andrej Babiš.

Ministerstvo posílí kontroly

Součástí plánovaných provozních nákladů je také třicet milionů korun na kontrolní nákupy. Zboží, které bude v originálním obalu a nepoškozené, budou moci kontroloři opět vrátit. Naopak výrazně oblíbenější budou zřejmě kontroly v restauračních zařízeních. „To natočené pivo už asi nikdo nevrátí,“ řekla s nadsázkou náměstkyně ministra financí Silvie Hornochová.

Někteří podnikatelé však považují dohady ministerstva o budoucích nákladech za příliš optimistické. „Osobně se domnívám, že to bude podstatně více,“ říká Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů.

Ten považuje výdaje do systému za zbytečné. Argumentuje tím, že zvýšenou aktivitou finanční správy se podařilo jen v lednu v Praze vybrat o 300 milionů korun na daních více.

„Mám návrh. Ministerstvo financí nemusí zadávat vývoj žádného systému. Dvě stě padesát milionů, které by to stálo, může dát na posílení kontrolní činnosti,“ dodává Radomil Bábek.

„Není pochyb o tom, že mají být vyhledáváni a přísně trestáni delikventi. Ale také není pochyb o tom, že práce a povinnosti finanční správy nemají být přenášeny na všechny podnikatele, případně občany,“ soudí Radomil Bábek.

Výběr má zlepšit také patriotismus

Podle ministra financí však investice do systému elektronické evidence tržeb neznamená, že by stát upustil od posilování kontrolní činnosti. „Posílili jsme Finanční správu. Ta neměla žádnou strategii,“ upozornil Andrej Babiš.

„Finanční správa prošla třikrát po sobě velmi rozsáhlou reorganizací, proto je v takovém stavu, v jakém je,“ doplnila Simona Hornochová. „Úředníci pracují velmi pečlivě, snaží se, ale nejsou jasně daná pravidla,“ dodala náměstkyně ministra financí.

Resort se teď podle ní bude snažit kontrolní procesy narovnat tak, aby úředníci přesně věděli, co a jak mají dělat a aby se zabránilo pochybením.

Podle Andreje Babiše by například Finanční správa měla přestat kontrolovat vyúčtování evropských dotací, protože ji tato oblast zatěžuje. Do budoucna má podle něj evropské projekty sledovat jen kontrola z jednotlivých resortů.

Ovšem kontroly nejsou jediným nástrojem, jak chce ministerstvo přispět ke zvýšení výběru daní. „Chceme v České republice nastartovat daňový patriotismus. Aby čeští občané ochotně platili daně, věřili tomu, že je to potřebné, a byli skutečně rádi, že můžou posílat peníze do státního rozpočtu, ne abychom museli tyto povinnosti vymáhat,“ uzavřela Simona Hornochová.

Dalibor Dostál