Starší pokladny elektronickou evidenci tržeb nezvládnou, varují odborníci



Stačí připojit současnou pokladnu k internetu a je to. V komplikovanějších případech bude třeba zaktualizovat její software. Minimální investice v řádu stokorun podnikatele nijak výrazně finančně nezasáhne.

Takto jednoduše popisuje ministerstvo financí připojení tisíců restaurací a obchodů k elektronické evidenci tržeb. Potřebné opatření, které má zamezit daňovým únikům, však bude pro mnoho firem a živnostníků komplikovanější, než stát předesílá.

Řada provozoven je vybavena například pokladnami Optima 1020 nebo Optima 1040, případně zařízeními na jejich úrovni. „Ty už dnes mají firmware (software, který slouží pro řízení nějakého vestavěného systému – pozn. redakce) tak očesaný a nacpaný, že už se tam nic dalšího nevejde,“ upozorňuje Oldřich Holuša z ostravské společnosti Servis elektronickýchpokladen.

Pokladny jdou do sběru

„Zavedení elektronické evidence tržeb ve firmách bude vyžadovat celou řadu dalších podpůrných činností, o kterých se zatím nehovoří,“ tvrdí Oldřich Holuša. „Pokud bude zákon schválen, půjdou starší typy pokladen pryč a bude třeba je nahradit. Nepůjde to jinak,“ zdůrazňuje.

Podle jeho zkušeností z tuzemského trhu nebude ani reálné získat nový software pro pokladny za několik stokorun, jak předesílá ministerstvo financí. „Ceny za software se deklarují v takzvaných člověkorocích, tedy práci programátora za rok. Programátoři jsou velmi drazí, a proto ani software nebude levný,“ konstatuje Oldřich Holuša.

A dává příklad z praxe. I velmi levný software, který přitom nezvládne on-line komunikaci se systémem, v současnosti vyjde na několik tisíc korun. „Levný pokladní software můžete koupit například v Makru za 2500 korun, ale podívejte se, jak funguje. Je to v podstatě Excel, do kterého je přidaný textový editor. To není software,“ upozorňuje Oldřich Holuša.

Ministerstvo financí připouští, že v řadě prodejen nebude náběh na systém tak jednoduchý, jak deklaruje.  „Počítáme s tím, že řada podnikatelů používá pokladny, které nebudou schopny připojení,“ říká náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Drahé pokladny? Stačí mobil nebo tablet

Další skupinou, která bude muset investovat do nových pokladen, jsou podle ní živnostníci, kteří používají papírové účtenky a pokladny vůbec nemají.  Ovšem resort trvá na tom, že celkové náklady pro podnikatele nebudou vysoké. A to ani v oblasti softwaru.

„Chorvatsko je důkazem, tam se objevil na internetových stránkách i software k bezplatnému stažení. Systémy pro malé podnikatele tam prostě vznikly a existují,“ dodává Simona Hornochová. Chorvatsko se stalo vzorem a inspirací pro český model.

Na základě tamní zkušenosti ministerstvo financí předpokládá, že některé typy provozoven nebudou ani pokladny potřebovat. Budou jim stačit aplikace pro tablety nebo chytré telefony. Jak vytisknout stvrzenku jen s pomocí mobilního telefonu demonstroval v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce i ministr financí Andrej Babiš.

Podle Simony Hornochové je zároveň již nyní vytipováno několik druhů zařízení, kde by bylo on-line propojování natolik náročné, že se na ně elektronická evidence tržeb nebude vztahovat. „Nechceme tyto typy podnikání paralyzovat. Může to být například vydávání jízdenek u dálkových autobusů,“ vysvětluje náměstkyně ministra financí.

Dalším typem zařízení, kde se on-line registrace tržeb nebude zavádět, jsou automaty na nápoje, potraviny a podobně.

Dalibor Dostál