English version
Čeští politici neumějí zavést včas ani projekty, které považují za klíčové a zásadní. Po nekonečném příběhu výstavby tuzemských dálnic či zaostávající elektronizaci státní správy se zpoždění zřejmě nevyhne ani další prioritní oblasti: zavádění elektronické evidence tržeb.
Přitom Chorvatsko, které je pro český projekt vzorem, zvládlo zavést elektronickou evidenci tržeb za půl roku. Spuštění projektu bylo oznámeno 5. června 2012, v listopadu téhož roku schválil zákon tamní parlament a od 1. ledna 2013 začala změna platit v praxi.
V Česku se navíc politici věnují tomuto tématu výrazně delší dobu, už od voleb na podzim roku 2013. Delší čas na přípravu se však nejspíš nezhodnotí v dodržování oznámeného harmonogramu. Politici již nyní avizují, že se zřejmě systém nespustí 1. ledna 2016, jak bylo plánováno.
Pomalý gigant
„Je to gigantický projekt. Jeho zvládnutí je absolutně revoluční. Přitom nám do toho všichni házejí vidle,“ vysvětlil ministr financí Andrej Babiš, proč projekt nabírá zpoždění, na konference Elektronická evidence tržeb pořádaném Hospodářskou komorou České republiky letos v březnu.
Obává se zejména zablokování příprav Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ten je v Česku dlouhodobě nejoblíbenější institucí, kterou neúspěšné firmy či místní kmotři zneužívají k blokování nejrůznějších projektů.
„To, že proti tomu bude mnoho lidí, kteří krátí tržby a neplatí daně, je jasné. Nebude to jednoduché,“ předvídá Andrej Babiš další vývoj. Na ministerstvu financí podle něj nebylo na odstartování projektu připravené ani dostatečné odborné zázemí.
„Pracujeme na tom už rok a musím říci, že jsem očekával, že to bude výrazně pružnější,“ podotýká ministr financí. „Termín 1. ledna je šibeniční. Ale není to zákon, když to nestihneme 1. ledna, bude to 1. dubna,“ říká ministr.
K zavedení elektronické evidence tržeb jsme pro čtenáře portálu BusinessInfo.cz připravili sérii článků, ve kterém budeme zájemce seznamovat s plány na jeho fungování, technickými parametry, legislativním procesem, obavách podnikatelů i zkušenostmi z Chorvatska, kde se česká vláda pro svůj záměr inspirovala. Přečíst si můžete články: Zavedení elektronické evidence tržeb podnikatelé podporují, omezí černou konkurenci, Víme, že naše konkurence podvádí, říkají restauratéři. Těší se na elektronickou evidenci tržeb, Elektronická evidence tržeb se vyplatí, říká ministerstvo financí. Čeká dvanáct miliad navíc, Chorvatská zkušenost: Do elektronické evidence tržeb se zapojilo 95 procent malých a středních firem, Tržnice nebudou mít z evidence tržeb výjimku, slibuje ministerstvo financí.
Podnikatelům, kteří zavedení elektronické evidence tržeb podporují, se pomalé tempo příprav nelíbí. „Vzhledem k tomu, že jsme začali už před rokem, tak máme trošku pocit, že vývoj mohl být dynamičtější. Jak v přípravě zákona, tak i v plánovaných opatřeních,“ říká prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.
„Podstatné budou podmínky uvedené ve vyhlášce, a o té se zatím diskutuje,“ dodává Marta Nováková. „Systém by měl být zaveden pokud možno co nejrychleji, tři roky je příliš dlouhá doba,“ dodává prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Další podnikatelské organizace jsou s tempem zavádění opatrnější. „Pokud má zákon vstoupit v platnost k 1. lednu 2016, budou mít podnikatelé dostatek času na adaptaci?“ ptal se Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, na výše zmíněné konferenci.
Jak dlouho potrvá seznámení?
Z technického hlediska je podle něj pro podnikatele klíčové, aby si sehnali zařízení, které bude přesně odpovídat parametrům jejich činnosti. „A na výběr a odzkoušení pilotního provozu budou potřebovat určitý čas. Nebudu proto považovat za tragédii, pokud se platnost zákona posune o šest či více měsíců,“ dodává Vladimír Dlouhý. V Chorvatsku přitom stačilo podnikatelům na zavedení technologií v průměru 3 až 5 dní.
Podobný postoj má také předseda Asociace malých a středních podniků ČR Karel Havlíček. „Já bych zrovna v případě elektronické evidence tržeb nespěchal. My naopak doporučujeme ministerstvu financí jít postupně, je to úplně nová věc a dotkne se statisíců pokladních míst,“ říká Karel Havlíčeknám?.
Nicméně také on si všímá toho, že příprava projektu je v porovnání s chorvatským vzorem nesrovnatelně pomalejší.
„Máte pravdu v tom, že se u nás vše zavádí pomalu. To je dáno částečně tím, že legislativní proces je u nás opravdu neuvěřitelně dlouhý a rovněž tím, že se poměrně často střídají ministři, náměstci a klíčoví lidé na ministerstvech, což samozřejmě znamená prodloužení implementace strategických změn a inovací,“ vyjmenovává příčiny pomalého postupu Karel Havlíček.
Český recept: Pomaleji a hůř
To, že v Česku jde řada věcí pomaleji než v zahraničí, potvrzují i další odborníci. „Mám stejný pocit, i když nemám v ruce analýzu, která by to dokládala,“ říká Adam Hazdra, který se zabývá inovacemi a designem služeb.
Podle něj nemusí být rychlý postup pokaždé nutný. „Vždycky to nemusí být na škodu. Každá změna by měla být promyšlená. To si vyžádá čas, ale jde to ruku v ruce s větší kvalitou. Jenže u nás to trvá déle a ještě je to často horší,“ shrnuje tuzemské poměry.
Bohaté zkušenosti s nepružností státu má také ICT Unie, která se snaží o elektronizaci státní správy. „V České republice se jedná se o komplex problémů, které způsobují prodlužování a neefektivnost zavádění informačních systémů ve státní správě,“ vysvětluje Svatoslav Novák, prezidenta ICT Unie.
Za hlavní označuje pět příčin. Nesoulad politické a vládní reprezentace, který se týká daného projektu, dále nízká odborná erudice k definici zadání projektu a jeho řešení na straně státu.
Pak také neexistence silného centrálního řízení rozvoje a provozu informačních systémů státu, špatný současný zákon o veřejných zakázkách, který upřednostňuje pouze nejnižší cenu a nakonec nedostatečná legislativní podpora novým projektům v oblasti ICT.
Raději motivovat než trestat
U elektronické evidence tržeb by navrhoval jiný postup, než pro který se rozhodlo ministerstvo financí. „Je nutné velmi dobře a odborně zvážit celou podstatu výběru daní a posuzovat efektivitu, kterou evidence přinese. V České republice je historicky zakořeněno zavádění nových systémů metodou nařízení a následného trestání za neplnění povinností,“ konstatuje Svatoslav Novák.
Podle jeho názoru by mělo ministerstvo jít více motivační cestou. Například podnikatelům nabídnout za posílání záznamů jejich vyhotovení celého daňového přiznání zdarma
Jaký bude další časový plán ministerstva financí? Návrh zákona by měla během prázdnin schvalovat Poslanecká sněmovna. Opozice však hrozí, že kvůli němu spustí největší obstrukce v historii, které mají trvat až do konce volebního období. Návrh nicméně narazil ještě před chystanou cestou mezi poslance. K dopracování ho ministerstvu financí vrátila i legislativní rada vlády.
Spolu s návrhem zavádějícím elektronickou evidenci tržeb plánuje ministerstvo financí podat návrh na snížení DPH z 21 na 15 procent pro restaurace. Do konce května vláda návrh zákona na stole neměla, ještě v březnu přitom Andrej Babiš předpokládal, že ho kabinet projedná 8. dubna.
Podle rychlosti zavádění technického řešení projektu se pak uvidí, jestli ministerstvo nakonec stihne původní termín 1. ledna 2016 nebo bude muset odsunout rozjezd systému odsunout na později.
Dalibor Dostál
