Registrace do českého systému elektronické evidence tržeb bude vycházet z datových schránek



Obrovské rozdíly ve skutečném objemu hotovostních plateb a jejich míře vykazované v daňových přiznáních vedly Chorvatsko k zavedení elektronické evidence tržeb od 1. ledna roku 2013. „Jsme turistickou zemí, máme velký počet podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu. Když jsme se podívali na jejich podnikání, viděli jsme, že většina transakcí probíhá v hotovosti. Ve svých daňových přiznáních však uváděli, že hotovostně probíhá pouhých patnáct procent transakcí,“ vysvětluje Mariana Vuraić Kudeljan, zástupkyně generálního finančního ředitele Chorvatska, na konferenci pořádané v polovině června 2015 v Kongresovém centru Praha.

Trik tamních podnikatelů byl jednoduchý. Stornovali vydané účtenky a neuváděli je ve svých účetních knihách. „Finanční úřad si byl toho problému vědom, ale také si byl vědom toho, že s počtem lidí, které má k dispozici, nemůže účinně tento problém řešit,“ doplňuje Mariana Vuraić Kudelja.   

Cílem finanční správy tedy bylo zavést finanční disciplínu. Tak, aby všechny daně, které občané platí, se skutečně objevily v rozpočtu. „Proto se zaváděla elektronická evidence tržeb a jejím cílem bylo, aby všechny účtenky, které se vystaví a za něž se platí v hotovosti, finanční úřad viděl. A aby se později nedaly stornovat v obchodních knihách,“ poznamenává Mariana Vuraić Kudelja.  

Kontrola přes SMS

Problém s vystavováním účtenek se v Chorvatsku vlekl léta, i když tato povinnost pro podnikatele existovala již dříve. Rovněž chorvatští zákazníci vždy věděli, že pokud se chtějí po zakoupení zboží dovolat svých práv, musí si účtenky od obchodníků brát. Později již ale neviděli, zda skutečně do státní pokladny doputovaly daně, které v ceně zboží zaplatili.

V rámci evidence má nyní zákazník možnost pomocí SMS ověřit, zda byla zanesena do systému. „Tímto způsobem jsme jim chtěli umožnit, aby viděli, zda jejich účtenka skutečně skončila na finančním úřadě. Cílem bylo, aby byl systém transparentní a umožnil shromáždit tržby ze všech vydaných účtenek,“ zmiňuje Mariana Vuraić Kudelja.  

Podnikatelům má systém zase dát možnost sledovat, jak sami podnikají, ale i jak podnikají ostatní. Tak mohou bojovat proti nepoctivé konkurenci. „Bylo důležité, aby tento přístup schválila celá vláda. Pokud bychom zavedli jakékoliv výjimky, pak by elektronická evidence tržeb nefungovala,“ zdůrazňuje Mariana Vuraić Kudelja.    

Systém funguje tak, že po platbě v hotovosti se pokladna spojí s finančním úřadem, ten ověří platbu a pokladna pak vydá účtenku potvrzenou finančním úřadem. „Výhodou tohoto řešení je, že podnikatelé nemají s tímto systémem žádné dodatečné povinnosti, vše provede pokladna,“ podotýká Mariana Vuraić Kudelja.   

„Podnikatelé se chovají stejně, jako se chovali doteď. Jenom vydávají účtenky. Žádná dodatečná administrativní práce nebo evidence se po nich nevyžaduje,“ konstatuje zástupkyně generálního finančního ředitele.

Pokud se spojení pokladny se systémem nepodaří do čtyř vteřin, účtenka se vytiskne a pokladna si automaticky pamatuje, že do 48 hodin je nutné účtenku znovu poslat na finanční úřad. Podnikatel opět nemá s opakovaným odesláním účtenky spojenou žádnou další práci, vše je automatické. 

Levný systém na splátky

Chorvatští podnikatelé ocenili i nízkonákladovost. Celý systém pořídili s náklady zhruba 150 euro nebo na splátky za 10 euro měsíčně. Chorvatská legislativa zavedla několik položek, které je nutné uvádět na účtenkách. Díky tomu nyní chodí finanční kontroly jen tam, kde se objevují odchylky a nesprávnosti.

Žádné z černých předpovědí provázejících start elektronické evidence tržeb v Chorvatsku se nepotvrdily. „Když jsme začínali, mluvilo se o tom, že takový elektronický systém není udržitelný. Po dvou a půl letech jeho provozu nedošlo ani jednou k  pádu či zhroucení,“ zdůrazňuje Mariana Vuraić Kudelja.     

Diskutovalo se také o dostupnosti internetového připojení. „Ukázalo se, že v celém Chorvatsku máme jen 25 podnikatelů, kteří nemají připojení k internetu,“ připomíná Mariana Vuraić Kudelja. Některé sektory podnikatelů se k systému samy připojily. „Například provozovatelé liniové dopravy se u nás k evidenci tržeb sami přihlásili, aby mohli lépe bojovat proti nekalé konkurenci,“ zmínila Mariana Vuraić Kudelja.     

Vytvoření spolehlivého systému měla v Chorvatsku na starosti státní společnost APIS IT. „Začínali jsme na nule. Koncepční řešení, která jsme navrhli, vycházela z jiných, jež jsme už pro stát v jiných projektech připravili. Takže jsme mohli použít některých jejich výsledků, jako je vysoká dostupnost a spolehlivost,“ vysvětluje Hrvoje Somun, předseda představenstva APIS IT. I když je maximální doba odezvy systému nastavena na čtyři sekundy, reálně probíhá v milisekundách.

„Naším cílem bylo, aby každý účet měl samostatnou identifikaci. Abychom mohli zaručit, že účet bude vydán, a abychom mohli sledovat celý jeho životní cyklus,“ podotýká Hrvoje Somun.

Český systém má být bezpečnější

Podobně spolehlivý systém se pokusí vytvořit také české ministerstvo financí. „Český model samozřejmě přizpůsobujeme našemu legislativnímu rámci. Museli jsme přizpůsobit kapacitu a výkon celého řešení,“ říká Miroslav Hejna, náměstek ministra financí pro ICT.

Český model bude vycházet ze způsobu obvyklého v tuzemsku pro přidělení prvotních autentizačních údajů daňového poplatníka. Registrace podnikatelů bude probíhat přes portál, kde se bude bezpečným způsobem přihlašovat. „Pro přidělení prvotních autentizačních údajů použijeme ověřenou a světově dobře hodnocenou infrastrukturu, kterou máme k dispozici: Datové schránky,“ poznamenává Miroslav Hejna.

Tuzemský systém umožní rozšířit přístup samotného podnikatele k jeho vlastním údajům. Firma bude mít v systému určitá práva, mimo jiné spravovat svůj účet on-line, přidávat či ubírat provozovny. Pokud firmě bude například ukraden certifikát nebo celá pokladna, bude si moci vyzvednout nový. 

Podnikatelé budou mít rovněž přístup k agregovaným datům za svoji firmu, budou se moci přesvědčit, co z tržeb mají opravdu zaregistrováno centrálním systémem. Nebude to jediné vylepšení. „Díky tomu, že máme možnost stavět systém později, jsme určitým způsobem modifikovali zabezpečovací mechanismy celého systému,“ zdůrazňuje náměstek ministra.  

Potřebná datová kapacita v případě České republiky znamená asi trojnásobek chorvatského řešení. „Počítáme zhruba s třiceti miliony transakcí za den, ve vrcholu budeme schopni obsloužit čtyři tisíce transakcí za sekundu,“ popisuje Miroslav Hejna parametry systému.

Dalibor Dostál