Je potřeba ustát počáteční nedůvěru, říkají k elektronické evidenci tržeb podnikatelské organizace



Za zavedení systému elektronické evidence tržeb se postavily nejvýznamnější organizace sdružující živnostníky i malé a střední firmy. Vstřícný postoj k jedné z největších změn pro tuzemské podnikatele zachovávají i přesto, že průzkumy mezi jejich členy ukazují na vyrovnaný podíl zastánců a odpůrců nového systému, nebo dokonce mírnou převahu negativních postojů.

„Vždyť přece něco musíme udělat se stavem konkurenčního prostředí pro naše podnikatele. Nemůže zde existovat skupina lidí, kteří tvrdí, že mohou udržet svůj byznys jedině tehdy, když nebudou podle zákona platit daně. Jednou s tou změnou začít musíme,“ zdůrazňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který se zúčastnil konference pořádané v polovině června v Kongresovém centru Praha.

Právě čerstvý průzkum Hospodářské komory ukázal, že se mírná většina podnikatelů staví proti zavedení elektronické evidence tržeb. „Prosím především představitele ministerstva financí, aby se vůbec neděsili čísla 52,65 procent. To je odpověď lidí, kteří mají obecně nedůvěru k jakékoliv změně regulatorního prostředí a principiálně pochybují, zda se nemine svým účinkem,“ doplňuje Vladimír Dlouhý.

Podle jeho slov nejde o žádný dramatický rozdíl. „Téměř polovina podnikatelů pracuje s tím, že je v elektronické evidenci tržeb racionální jádro. Sdělovací prostředky budou vždycky pracovat s tou první polovinou,“ poznamenává prezident Hospodářské komory.

Politici by podle něj neměli negativní ohlasy přeceňovat a neměli by od zavedení novinky ustupovat. „Prostě se to musí ustát. Je to zásadní změna, a tak bychom k tomu měli přistoupit,“ říká Vladimír Dlouhý.

Hlavně žádnou retroaktivitu

Pozitivní údaj vyplývající z průzkumu podle něj je, že pouze 36 procent podnikatelů si myslí, že by Hospodářská komora měla usilovat o zrušení elektronické evidence tržeb. „Z tohoto hlediska si myslím, že náš průzkum říká elektronické evidenci tržeb jednoznačně ano,“ podotýká Vladimír Dlouhý.

Elektronickou evidenci považuje za nástroj, který bude do budoucna vyrovnávat nákladové podmínky podnikání. Relativní podporu systému by podle něj mohlo narušit, pokud by na základě elektronické evidence tržeb začaly finanční úřady porovnávat aktuální tržby s příjmy z minulých let a začaly na základě takzvaných pomůcek požadovat doplacení daní a udělovat sankce. „Nějaká retroaktivita by zde asi neměla mít místo,“ podotýká Vladimír Dlouhý.

Výhodou zaváděného systému podle něj na základě zkušeností z Chorvatska, kde se české ministerstvo inspirovalo, je, že se systém dá velmi dobře naučit, dá se s ním velmi rychle začít pracovat. Pokud bude dostatečně robustní po technické stránce, neměl by podnikatele zatěžovat.

Vladimír Dlouhý rovněž připomíná, že většina podnikatelů požaduje, aby systém fungoval pro všechny bez výjimek. Podnikatelé zároveň považují navrhovanou slevu na dani za nízkou. „Raději bychom využili chorvatské zkušenosti, kde se jako kompenzační opatření nabízí všeobecné snížení některé části odvodové povinnosti,“ podotýká Vladimír Dlouhý.

Podobně se na změnu dívá i Asociace malých a středních podnikatelů. „V návrhu ministerstva je snížení DPH na patnáct procent. My jsme rozvinuli diskuzi, že by to mohlo být i na deset procent,“ konstatuje předseda AMSP Karel Havlíček.

Navrhuje i další změnu. „Aby ti živnostníci, kteří jsou v režimu takzvaných paušálů a dělají obrat do dvou milionů korun ročně, byli přesunuti do osmdesátiprocentních paušálů,“ dodává Karel Havlíček.

Digitalizace se podnikatelům nevyhne

Ten připomíná, že asociace vždy odmítala zavedení klasických registračních pokladen, protože je považuje za nákladné a přežité řešení. „Na druhou stranu je pravda, že se nemůžeme nedívat kolem sebe a nevidět, že se svět digitalizuje. Že se elektronizuje, a elektronizuje se prakticky ve všech fázích,“ zmiňuje Karel Havlíček.

Vlastní průzkum mezi podnikateli asociaci ukázal, že proti elektronické evidenci tržeb je na 40 procent podnikatelů, zhruba stejné procento s ní souhlasí a dvacet procent nemá na věc vyhraněný názor.

„Zaměřili jsme se především na ty, kteří řekli ne, a byli to především ti malí, drobní podnikatelé, kteří by s tím měli buďto technický problém, nebo měli jen přirozenou obavu, co to vlastně bude, jak to bude fungovat. Této skupiny jsme se zásadně zastali a po celou dobu jsme diskutovali podmínky a pravidla pro ně,“ popisuje Karel Havlíček další postup asociace.

Druhou část skupiny, která se staví proti evidenci tržeb, tvoří podle AMSP podnikatelé, kteří nějakým způsobem fungují na bázi šedé ekonomiky. „Těch se zastávat nebudeme,“ zdůrazňuje Karel Havlíček.

Asociace se podle něj zaměřila na to, aby dohodla s ministerstvem financí takové podmínky elektronické evidence tržeb, které nejmenší podnikatele finančně nezatíží. Kromě toho za důležité považuje, aby fungování nezdržovalo odbavování zákazníků a nedošlo k narušení vztahu mezi prodávajícím a nakupujícím. Tedy aby nebyla zavedena povinnost převzít účtenku.

„Nesouhlasili jsme s takzvaným italským modelem, kdy vás chytne policista na ulici, a pokud nemáte doklad, jste penalizován,“ popisuje Karel Havlíček.  Diskuze se podle něj vede o účtenkové loterii. Tu si dovede AMSP představit jako marketinkový nástroj při startu systému, ale ne jako jeho trvalou součást.

Malí podnikatelé podle Karla Havlíčka neočekávají od AMSP bouchání do stolu při jednáních s ministerstvem, ale pomoc při zavádění novinky. Proto asociace zřídila specializované stránky eltrzby.cz, kde každý den vyřizuje několik desítek dotazů. Od září by mělo pro podnikatele začít fungovat i call centrum.

Odchylky od Chorvatska

Ministerstvo na základě požadavků podnikatelů chystá některé odchylky od chorvatského systému. „Srovnali jsme si Českou republiku s Chorvatskem z hlediska rozlohy, pokrytí internetem, počtu plátců a podobně,“ podotýká náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Pro zajímavost, Chorvatsko představuje sedmdesát procent rozlohy České republiky. Země má čtyři miliony obyvatel, zatímco Česká republika deset milionů. „Na druhou stranu při porovnání počtu účtenek musíme brát v úvahu, že Chorvatsko je v létě velmi frekventovaná turistická destinace,“ zmiňuje Simona Hornochová.

Samozřejmě, důležitější než geografické, budou faktické rozdíly ve fungování systému. Na rozdíl od Chorvatska nebude české ministerstvo financí regulovat množství hotovosti v pokladně. „Zároveň nechceme od podnikatelů, aby nám na začátku každého dne nahlásili množství hotovosti v pokladně,“ zdůrazňuje Simona Hornochová. V Chorvatsku musí živnostníci po konci provozní doby uzavřít pokladny a jejich obsah nahlásit do systému.  Pokud přijdou někteří zákazníci později, nemohou je podnikatelé po uzavření pokladen obsloužit. Pokud by se totiž lišila hotovost v pokladně od nahlášených údajů, hrozila by jim pokuta.

Zasílaná data v Česku zároveň nebudou obsahovat informace o obsluhujícím personálu. „V Chorvatsku slouží systém současně ke kontrole nelegální práce a dodržování pracovních hodin. To u nás není a nebude,“ zmiňuje náměstkyně ministra financí.

Obdobné zůstávají sankce za porušení předpisů souvisejících s elektronickou evidencí tržeb. Například za nevydávání účtenek, zatajování tržeb a podobně. České tresty však budou nižší. Zatímco v Chorvatsku je nejvyšší možná pokuta půl milionu kun, tedy asi 1,8 milionu korun, v Česku to bude půl milionu korun. Nejvyšší možný trest bude stejný, tedy uzavření provozovny, případně zákaz činnosti.

Dalibor Dostál